Pokud si v třísle, nebo kdekoliv jinde na břišní stěně (v pupku, v jizvě …) nahmátnete bulku, zkuste ji zatlačit zpět do břicha až zmizí. Nepoužívejte větší tlak, abyste kýlní obsah nepoškodili. Po zatlačení zkuste vyhmatat i „důlek“ ve stěně. Zkusíte-li zakašlat, může se bulka opět objevit. Pokud se Vám toto vše povedlo, velmi pravděpodobně máte kýlu.

Pokud ne, už to nezkoušejte a zajděte si k lékaři. Ne každá bulka musí být kýla a definitivně to rozhodne až zkušený lékař. Obraz kýly může napodobovat např. zvětšená uzlina, nádorové onemocnění, zánět, krevní výron, velká křečová žíla, onemocnění cév semenného provazce (varikokéla), nebo obaly varlete naplněné tekutinou (tzv.hydrokéla).

Příčinou získané kýly, tedy kýly vzniklé během lidského života, mohou být všechny stavy, kdy dochází ke zvýšení nitrobřišního tlaku. Například při fyzicky namáhavé práci, chronickém kašli, při chronické zácpě, při zvětšení prostaty, při obezitě, těhotenství, při nitrobřišních nádorech, v jizvě po operaci apod. Výjimečně bývá příčinou úraz břišní stěny. V poslední době se ukazuje, že určitou roli by mohla hrát i vrozená méněcennost vazivové tkáně (kolagenu).

Většinou si pacient v třísle, pupku nebo v jizvě břišní stěny nahmátne „bulku“, někdy bolestivou, které si předtím nevšiml a která jde většinou zatlačit zpět do dutiny břišní. Někdy se „bulka“ objeví po krátkodobé fyzické zátěži, kdy dojde ke zvýšení nitrobřišního tlaku. Nepravidelně se může objevovat bolest, nebo alespoň nepříjemný pocit v místě kýly. Často se kýla neprojevuje žádnými příznaky.

Později dochází k jejímu zvětšování, kýlní obsah pak nejde vrátit zpět do břišní dutiny a v ojedinělých případech může kýla dosáhnou značné velikosti. Někdy může být, zvláště při silné tukové vrstvě, obtížné vak nahmatat. Pak se kýla může projevovat jen různě intenzivní bolestí, zhoršující se při námaze.

Lékaři popište podrobně svoje obtíže. Neměli by jste vynechat ani příznaky, o který si myslíte, že důležité nejsou. Důležité být totiž mohou. Přítomnost kýly se poté vyšetřuje pohmatem, nejdříve vestoje, posléze i vleže. Pohmat může být pro někoho nepříjemný, ale neměl by být bolestivý. Lékař také prohmatá i ostatní části břicha.

Pokud je kýla klinicky zjevná, žádná další vyšetření nutná nejsou. Při nejasném nálezu Vás může lékař poslat na vyšetření ultrazvukem. Vyšetření je nebolestivé, takže bát se nemusíte. Výjimečně se provádí počítačová tomografie (CT) nebo RTG vyšetření střev.

Léčba je jen a jen chirurgická. Různé druhý kýlních pásů a suspenzorů mají pouze podpůrný efekt, ale nejsou schopny trvale zabránit zvětšování kýly. Operace (hernioplastika) se provádí v celkové anestezii nebo anestezii svodné. U pacientů, pro které by celková anestézie byla příliš riziková a svodnou anestezii nelze aplikovat (např. pro onemocnění zad), lze některé kýly odoperovat i v místním umrtvení.

Cílem operace je vrátit obsah kýlního vaku zpět do dutiny břišní a zeslabené místo zpevnit. Zpevnění se provádí sešitím okrajů otvoru k sobě v několika vrstvách a různými způsoby. U větších otvorů (kýlních branek) nebo u opakujících se kýl našíváme do defektu implantát – syntetickou síťku. Operaci lze provést klasicky, tedy řezem skrze kůži nad hmatnou kýlou, ale je také možno provést výkon laparoskopicky (jen u tříselných a stehenních kýl).

Laparoskopická operace se provádí pouze při celkové anestézii. Nejdříve se speciální jehlou naplní dutina břišní oxidem uhličitým a pak pomocí několika krátkých řezů (1-2cm) v břišní stěně se zavedou tzv. trokary (většinou kovová nebo plastová trubička se zpětným ventilem, který zamezuje úniku plynu z nafouknutého břicha). Těmi se poté zavádí speciální laparoskopické nástroje a tubus s optikou, přenášející obraz na monitor.

Výhodami laparoskopie jsou malé řezy v břišní stěně a s nimi spojená i menší pooperační bolest a lepší pooperační komfort pro pacienta, lepší kosmetický efekt, menší riziko recidivy, kratší doba pobytu v nemocnici a hlavně kratší celková doba pracovní neschopnosti. Po laparoskopické operaci můžete zatěžovat za 3-4 týdny, po operaci klasické nejdříve za 6-8 týdnů.

Většinou platí, že pravděpodobnost výskytu komplikace je přímo úměrná věku, přítomnosti dalších onemocnění (diabetes mellitus, ateroskleróza, onemocnění srdce a plic atd.), míře nesprávné životosprávy (obezita, kouření) a rozsahu operačního výkonu. Vyšší riziko komplikací mají také pacienti nedodržující pokyny lékaře!

Mezi možné všeobecné komplikace (hrozící při jakékoliv operaci) patří infekce operační rány, krvácení během operace a po ní, prodloužené hojení rány, tvorba hypertrofických jizev, alergická reakce na použité léky či materiál, velmi vzácně při dlouhotrvající operaci v celkové anestezii a u rizikových pacientů i žilní trombóza (0,2-0,5 %) a plicní embolizace.

Mezi možné specifické komplikace hernioplastiky můžeme zařadit poškození cév, nervů (jen kožních), močového měchýře, střeva, nebo u mužů semenného provazce. K těmto výjimečným komplikacím může dojít i přes pečlivou operační techniku během operace. Následně pak může být nutné rozšíření stávajícího operačního výkonu nebo i provedení jiného operačního výkonu.

Po laparoskopické operaci si pacienti občas stěžují na mírnou pooperační bolest v podžebří, oblasti klíční kosti nebo mezi lopatkami, která je způsobena drážděním zbytku plynu v břišní dutině. Je neškodná a nejpozději za několik dnů sama ustupuje. Dále se v pooperačním období může objevit bolestivost nebo naopak snížená citlivost v oblasti třísla a stehna, způsobená podrážděním kožních senzitivních nervů. Po určité době také ustupuje.

Můžete zmenšit nebo odstranit některé rizikové faktory. Zcela jistě můžete ovlivnit nadváhu zdravým životním stylem, případně zhubnutím. Chronický kašel také může skončit kýlou. Takže nekuřte. Jinak pokud už kýlu máte, omezte větší fyzickou aktivitu. Kýlní pásy jsou málo účinné.

Chronická zácpa by se měla také léčit. Nejlépe po dohodě s lékařem. Nezačínejte rovnou s projímadly. Vypracujete si na ně návyk a budete nuceni užívat stále větší a větší množství navíc bez uspokojivého efektu. Příčinou zácpy může být mimo jiné i špatná funkce štítné žlázy.

Při onemocnění prostaty musí muži při močení více napínat břišní svaly a mají tedy větší riziko že se jim kýla objeví. Při příznacích obtížného močení je nutno nasadit adekvátní léčbu. Kontaktujte urologa.

Operace trvá nejčastěji 30-60 minut. Náročnější je operace laparoskopická nebo u rozsáhlých či recidivujících kýl. Doba hospitalizace je nejčastěji 3-5 dnů, i když lze některé menší nekomplikované kýly odoperovat v rámci jednodenní chirurgie téměř ambulantně.