Portrét člověka, který vládl zemi 68 let

https://www.silver-gold.cz/fotky14659/Dukaty/Frantiek_Josef_I_-_450.jpg

František Josef I.

(18. srpna 1830 zámek Schönbrunn Vídeň21. listopadu 1916 zámek Schönbrunn Vídeň)

z rodu Habsbursko-lotrinského byl 68 let císař rakouský (nekorunovaný) (v letech 1848–1916), král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský a benátský, dalmátský, chorvatský, slavonský.

Císař a král Ferdinand I. Dobrotivý se slavnostně vzdal vlády ve prospěch arciknížete Františka Josefa 2. prosince 1848 v Olomouci. František Josef se roku 1854 oženil se svojí sestřenicí Alžbětou Bavorskou

Rakousko-Uhersko roku 1914:

Předlitavsko: 1. Čechy, 2. Bukovina, 3. Korutany, 4. Kraňsko, 5. Dalmácie, 6. Halič, 7. Rakouské přímoří, 8. Dolní Rakousy, 9. Morava, 10. Salcbursko, 11. Slezsko, 12. Štýrsko, 13. Tyrolsko, 14. Horní Rakousy, 15. Vorarlbersko;

Zalitavsko: 16. Uhersko, 17. Chorvatsko-Slavonsko; 18. Bosna a Hercegovina;

s vyznačením zemí Koruny české (1, 9, 11)

 

Vláda Franz Josefa I.

Franz Josef nastoupil na rakouský trůn v nepříliš dobré politické atmosféře 2. prosince 1848. Osmnáctiletý Franz Josef I. převzal vládu po strýci Ferdinandu I. Od počátku své vlády musel čelit revolucionářským výzvám vnitrostátním i zahraničním.

Nacionalistické hnutí Maďarska žádalo o uznání rovnoprávnosti Uherska s Rakouskem a sílící italský nacionalismus ohrožoval habsburské provincie na Apeninském poloostrově. Na severu hrozilo zase Prusko, rozhodnuté bojovat s Rakouskem o Německo.

15. 3. 1868 dochází k zavedení politiky dualismu a vzniku Rakousko – Uherské říše. Rakousko a Uhersko jsou dvě země spojené jen osobou císaře, císař je dále dědičným vládcem obou zemí a společná jsou tři ministerstva: zahraničí, války a financí.

Průmyslový pokrok v období 1873 – 1913 vedl k 5 % vzestupu výroby.  Ekonomika v rakouské polovině říše se soustředila na městské průmyslové oblasti (textilní průmysl), které od průmyslové revoluce pravidelně vzrůstaly. V Uhersku se zaměřují spíše na zemědělská odvětví (cukrovary, pivovary). I přes velké národnostní napětí bylo Rakousko – Uhersko stále velmi prosperujícím soustátím. Vídeň se stala kolébkou uměleckého a intelektuálního života, prakticky se stala v hudbě, malířství a architektuře předvojem avantgardy.

28. června 1914 byl spáchán srbskými nacionalisty úspěšný atentát na Františka Ferdinanda d’Este císařského následníka. Poté dala rakousko – uherská vláda Srbsku ultimátum, Srbsko sice většinu podmínek přijalo, avšak ne všechny. Poté, Rakousko – Uhersko přerušilo všechna jednání a vyhlásilo částečnou mobilizaci, obvinilo Srbsko z podpory terorismu a 28. července 1914 vyhlásilo válku. Mocnosti přicházeli na pomoc svým spojencům a navzájem si vyhlašovali válku. Německo podpořilo Rakousko – Uhersko a vyhlásilo válku Rusku a Francii. Francii podpořila Británie, potom i Itálie.

Tím se v Evropě rozpoutala (první) světová válka. Čtyři roky války stály deset milionů lidských životů a zničily ekonomiku v mnoha zemích.

Císař František Josef I. umírá 21. 11. 1916 ve Vídni, uprostřed První světové války. Na trůn usedá Karel I., ten však nedokáže sjednotit různorodost národů a v průběhu října 1918 začíná definitivní rozpad Rakousko – Uherské monarchie.

 

 

A zde Franz Josef I. živý

 


Vytvořte si webové stránky zdarma! Webnode